Uvedené příspěvky byly v průběhu cesty zveřejňovány na mém webu.
Všechny příspěvky jsou původní tak jak jsem je napsal, tedy bez jazykových úprav a oprav překlepů. Sorry za chiby :-)
22. května 2005
Prvni zpravy z Indie
Cesta diky Emirates probehla v naprostem poradku. Jen to cekani na letisti me uz nejak nebavi. Setkani s Danem take celkem bez problemu, jen cekani v mistni restauraci se mistnim uz moc nelibilo a musel jsem asi po 2 hodinach odejit. Nastesti v ten samy okamzik se zjevil Dan.
Hned odpoledne, po malem spanku, jsme se vydali na Connat Place, coz je takove centrum New Delhi. Je to nekolik ulic do kruhu mezi sebou propojenych. Misto, kde se schazi mistni movita mladez. Takze McDonald, Pizza Hat apod. Je to celkem sranda. Sice si hraji na zapadni styl (vcetne obleceni), ale porad vite ze jste v Indii. Proste jsou to takove male rozdily :-)
Aby toho nebylo malo, uz pres 2 roky se tu stavi metro. Sice udajne uz bylo otevreno, ale staveniste pres cele obrovske namesti tomu moc nenasvedcuje. No mozna si to popletli s poklepnutim na zakladni kamen :-)
Vecer little shopping toho co bylo potreba a par chvil na rooftop restaurantu.
Ono v tom vedru, cca 45 stupnu, se toho ani vic udelat neda.
Pro znale, Main bazar je porad stejny, nic se v zasade nezmenilo. Vetsina shopu co si pamatuju tak porad jedou.
Spime v Namaskar hotelu, pekny, klidny a hlavne utulny. Uvidime zda je to pravda, ale udajne je k dispozici filtrovana a chlazena voda. O tom, ze tam je vime a hodne vyuzivame, ale zda je filtrovana se ukaze asi casem.
Old Delhi
Po poradnem spanku, kupodivu se i v tom vedru spi dobre (no nebo to bylo to vino co si objednal dan, nevim), kazdopadne jsem vyrazili po pamatkach az pred polednem.
Povinna zastavka v Cervene pevnosti (znak Indicke narodnosti). Sice uz po treti, ale stalo to za to. Od posledni navstevy se dedci opravdu cinili a udelaly velky kus prace. Otevreli dalsi zahradu a vetsinu budov opravili. Opravdu dobre. Sice bylo hodne lidi, dnes je nedele, takze dedci maji holiday, ale v pohode.
Dalsi povinna zastavka v Jama Masjid. V obrovske mesite pobliz Cervene pevnosti. Tady se nic nezmenilo, jen ze dedci vybiraji za fotak. A 150 rupek je fakt dost. No hlavni branou jsme se nedostali, takze bocni. A s tvrzenim no camera jsme de dostali. Vyborny vyhled na cele mesto z minaretu. I pres nase tvrzeni jsme si museli par fotek udelat. Ale fakt jen mesta, mesita je focena az z venku. :-)
Pak kratka prochazka zpet smerem k New Delhi Ralway station, pres most vedouci prave nad nadrazim. Uzasne indicke nadrazi, to nejde popsat.
Celkem krute bylo, i kdyz ani tohle me neprekvapilo, byli dedci co si uplne bez problemu na ulici uzivali s heroinem. No alespon si ho nepichali ale snupali, ale i tak sila.
No a ted uz davame klidek. Moc vedro, moc nachozenych kilometru.
Pro gurmany. Jidlo zatim nic moc, ne ze by nebylo dobry, ale v podstate jsem jedl jen jednou. Pres to vedro se to opravdu neda. Navic jsem dovezl Danovi objednany salam a asi si dokazete predstavit jak dlouho takovy salam vydrzi v tom vedru. Takze snidane byla povinna a rozhodne ne indicka.
V kazdem pripade to jedno jidlo bylo dobre, ale ani ne moc palive.
Za to ovoce, resp. spis jice, to je fantazie. Za nejakych 10 Kc noblesni tri deci mixu ovoce. A pak lassi moje oblibene piticko (takovy zakys, nekdy na sladko, nekdy na slano).
Vyborny cas, je doba lyci. Kilo za nejakych 20 Kc.
Zitra jeste v Delhi, Dan chce jit na cinskou ambasadu zjistit jak je to s vizem asi dalsi pametihodnoti. V ytery pak pokracovani na sever.
Delhi fakt neni mesto, kde bych chtel bydlet.
23. května 2005
New Delhi a cesta na sever
Dalsi vylet po pametihodnostech Delhi. Poprve jsme byli v Qutb Minar Complex, coz je prekrasny komplex staveb, cca z obdobi 8. stoleti a novejsi. Vsemu dominuje obrovska vez, cca 75 metru vysoka u ktere nikdo nevi, kdo to vlastne postavil, a hlavne presne kdy. V kazdem pripade je to nadhera. Na stavbe nebyly pouzity zadne spojovaci materily, kameny sjou do sebe zalozene pres vytesane zamky.
Misto bylo nekolikrat prestavovano, ruznymi najezdniky, prevazne muslimy. Zajimave ale na tom je, ze vsechno ostatni zbourali, ale vez ne. Protoze je jak minaret.
Dal je v tomto komplexu ocelovy sloup, ktery je hrozne stary a zvalstni je, ze nerezavi.
Sice vlezny 250 Rs. ale stalo to za to. Myslim, ze tato pamatka je v Delhi celkove asi nejlepsi.
Dal jsme byli na cinske ambasade, Dan chtel poresit prejezd z Nepalu do Tibetu ale bohuzel no possible.
Qutb minar je uplne na druhe casti mesta jak treba Old Delhi, takze cestou jsme se pekne projeli New Delhi. To je uplne jine mesto. Siroke ulice, lemovane stromy, skoro zadny chaos, spousta ambasad, ... spousta Octavii (pry velice luxusni auto), ...
Jeli jsme i kolem prezidenstkeho palace a India Gate. Take kolem parlamentu. Ale vsechno to je obsancovany policisty, takze bohuzel jen projeli riksou.
Odpoledne jsme byli si zarezervovat jizdenky do Amritsaru. Vse slo neskutecne jednoduse. Za hodinku jsme meli zabukovane lehatka nocnim vlakem. Takze pak na pokoj, zabalit si a hura na nadrazi.
No dedkovsky vlaky klasika. Na vedlejsi koleji byl nejaky dobytcak, kam se opravdu dobytcim zpusobem rvali dedci okynkem. Skoda jen ze jsme to nezvladli natocit nebo nafotit.
Jeste k Delhi, 45 stupnu ve stinu je fakt peklo. Nemuzete delat skoro nic. Porad jen pijete nejakou vodu. Nejhorsi na tom je, ze neni co cim se lze schladit. Sprcha neuveritelne horka. Vsechno je horke, vsechno meni konzistenci. Zkuste si nekdy ohrat sprchovy gel na 50 stupnu :-) Bombony puvodne tuhe, pomalu tecou. Kapky do oci vam oci popali jak jsou horke.
Jedina sance jak se ochladit bylo polit si hlavu chlazenou vodou na piti :-)
Simono, mas se na co tesit. Dedci rikali, ze za mesic bude 50 stupnu!
No a jeste k vlaku. Sedeli jsme v kupe s rodinou jedouci na vylet. Je to jak u nas. 3 kolegove z prace se domluvili a jeli spolu s rodinama na dovolenou. Jen s tim rozdilem, ze jedou 3 dny tam a 3 dny zpatky. Meli ssebou spoustu deti a 3 pekne cerenky. Bohuzel nejhezci z nich uz byla zadana, ale mozna to bylo dobre. Ze startu pekna slecna, ale pekna semetryka. Porad neco komentovala a mela posledni slovo :-)
Probrali jsme mistni music, filmy (brali me za odbornika), probehl kurz hindstiny, ...
Tak a to je pro dnes vse pratele, ...
24. května 2005
Amritsar
Dalsi zpravy z Indie. Tentokrat ze Sikskeho mesta Amritsar.
Do mesta jsme dojeli nocnim vlakem z Delhi nekdy kolem pul sedme rano.
Protoze tu Dan uz byl, sli jsme na jisto do hotelu Tourist Guest House, ktery je kousek od nadrazi. Prijmeny hotel, jen sem tam (co pul hodiny :-) ) projede za ohromneho houkani vlak. Ale jinak v pohode :-))
Po ctvrte v Indii a teprve ted se mi dostalo zakusit co je to poradny pru.... Nastesti jsme v hotelu potkali doktora, ktery skusenym okem usoudil co a jak a naordinoval mi nejake pataky. Stal se zazrak a vse je uz po dni v poradku. Nevim, co to zpusobilo, zda ten led v koktejlu nebo zmrzlina ?? :-))
Krz mirne zaludecni potize jsem zustal pres den na hotelu. Ostatne v tom vedru to bylo stejne nejprijemnejsi. Dan se mezi tim vypravil do mesta s Doktorem po ruznych pametihodnostech jako dobra restourace, nemocnice, kde ma doktor kamosku apod. :-)
A den byl finish.
Jeste jedna dobra vec, krz vedro porad pijeme neuveritelne mnozstvi vody. Doktor nam doporucil koupit si pripravek, ktery se mycha do vody. Obsahuje celou radu mineralu a je velmi chutny. Dost dobra rada.
25. května 2005
Amritsar II.
Zaludek uz je v poradku takze hura za pamatkama!
Jallianwala Bagh: Pamatnik objetem krvaveho potalceni pokojne demonstarce obyvatel Amritsaru v roce 1919. Jde o maly park, ktery je vsude dokola obehnan vysokymi zdmi, kde do parku je jediny a to velice uzky vchod. Tady anglicani nahnali dav lidi a zacli do nich brutalne strilet. Dedci pak nemeli kam utect. Nakonec bylo kolem 400 lidi mrtvych a pres 1200 zranenych. Fakt brutalita. Tady opravdu anglicany nemaji radi.
Golden Temple: Nejvetsi pamatka v Amritsaru, nejsvatejsi misto vsech sikku. Sikismus je nabozenstvi, ktere vychazi z hinduismu, ale nerozlisuje kasty, nedela rozdily mezi pohlavim, vsichni lidi jsou si rovni. Neji maso, nepiji alkohol, nekouri apod. Jsou to dedci s paradne uvazanyma turbanama, a velkymi fousy. Spousta sikku je na vysokych postech, hodne v armade, mraky lidi je v UK nebo USA (treba taxikari v NY). Hodne zajimave.
Komplex je obrovsky. Uprostred je jezero (resp. bazen), kde uprostred je zlaty chram, ktery je opravdu cely ze zlata (resp. oplasteny zlatem).
Protoze jsou sikove hodne mirumilovni a chteji vsem pomahat, vstup je tu zadarmo, nikdo po vas nic nechce. Je tu obrovska vyvarovna, kde se kazdy muze kdykoliv zadarmo najist, zadarmo vyspat. Byli jsme se podivat v kuchyni, vsechno vari v obrovskych kotlech, maji linku na vyrobu placek. Udajne jich vyrobi kolem 60 tisic za hodinu. Masakr.
Je to opravdu zvlastni misto se svoji atmosferou. Sikove jsou taky hodne zvlastni, ale to je na dlouhe povidani ...
Amritsar je kousek od jedineho hranicniho prechodu mezi Indii a Pakistanem. Resp. druhy je nekde v Rajastanu, ale ten neni pristupny pro turisty. A to by nebyli dedci (z obou stran) aby z toho neudelali neco zajimaveho. Takze kazde rano i vecer se kona na hranicich obrovska show. Neco mezi utkanim Banik — Sparta, divadlem Jary Cimrmana a loukovym divadlem.
Viz viz popis Dana:
"Uzavreni hranice Pakistan — Indie
vcera (25.05.05) jsme se byli podivat na hranicich s pakistanem, kazdy den se uzaviraji hranice a stahuje se vlajka, je to velka oslava, spousta lidi na obou stranach,jsou tam vybudovany i tribuny, vsichni skanduji jak na fotbale, na te indicke strane skandovali indie vitezi, dedci tancovali a mavali s indickym praporem, celkem odhaduji ze tam bylo az 3 tisice lidi, narvano vsichni se tlacili a ze me lilo jak z kone, vojaci postupne masiruji k hranicim a zpet dle rozkazu, a ruzne u toho dupou a pri zastaveni podivne trhaji celym telem, cela akce vypada jako ze spatne predvedenyho divadlo (a nebo naopak dobre udelanej cimrman ), stoji to za to, videt 3tis indu jak vsichni zvedaji ruky nad hlavu a volaji indie vitezi a je nejlepsi, nakonec se otevre brana do pakistanu, na druhe strane delaji to samy, ale lidi bylo mene, vojaci se vzajemne pozdravi, zadupou, zasalutuji a stahuji vlajku za doprovodu trubky, k tomu vsemu je tam jeste jeden chlapik s mikrofonem a vsechny neustale povzbuzuje ke skandovani... chviemi jsme mel i strach co kdyby se rozvasneny dav nedal kontrolovat, a taky ze jo, po zavreni hranic — brany, lide nedbali vojaku a rozbehli se az k brane do pakistanu, vojaky to nijak nevzrusovalo, obcas piskali na pistalky, ale lidi jen dobehli k brane a cumeli a obcas jeste volali ze indie opravdu vitezi, no bylo ta celkem prdel. jeste jsme si koupili celou tuhle akci na video — doma na pozadani mohu prehrat"
Cela akce trvala az do vecera, kolem osme jsem se jeste vydali za nakupy. Chtel jsem si koupit nejaka DVD s Panjaby music. Natrefil jsem na fakt good shop a zakoupil 4 kousky. Navic jsem me podarilo sehnat DVD Veer — Zaarra — co je film roku v Indii. Promitali ho na Febiofestu. Kdo nevidel, nevi co je kvalitni Indicky snimek (a ted to myslim vazne). Neco jako Laagan. Takze uz se teste. A pro priznivce Superstar mam Indian Idols — tedy Indie hleda superstar. CD s 10ti finalisty.
Pak uz jen sklenicka mistniho piva — humus — a spat.
Jak psal Dan, mame z veselice u hranic Video CD. Jeste vecer jsme ho checkovali. No fakt sila. Pripravte se na promitani, vetsi masakr jste jeste nevideli.
Pokracovani zas priste
28. května 2005
Amritsar, Jammu a Srinagar
Predstava, ze budu psat jeden prispevek na jeden den asi byla moc odvazna. Takze ted sumar za posledni 3 dny :-)
Takze ve ctvrtek jsme se pouze poflakovali po Amritsaru. Je to celkem pohoda, kdyz clovek jen tak bezcilne bloma mestem. Zasli jsme si na caj, na juice, nejake jidlo, maly nakup, proste pohoda.
Byl to posledni den v Amritsaru, tak jsem si ho uzivali velice v klidu.
Vecer jsme odjizdeli dal smerem ke Kashmiru do mesta Jammu. Jeli jsme nocnim vlakem.
V patek (27.) jsme dorazili brzo rano na nadrazi Jammu. To je hlavni mesto pulky statu Jammu & Kashmir. Dost velka zmena. Asi nejvetsi byla, ze vsude ale opravdu vsude v celem Kashmiru jsou vojaci. Vsichni maji samopaly, spousta obrnenych a kulometnych aut, vsechny instituce jsou hlidane z vezi nebo kulometnych hniz z pytlu s piskem.
V Jammu na nadrazi byl hrozny chaos. Nikdo nam nedokazal rict, kdy pripadne zda vubec jede nejaky autobus do Srinagaru (hlavni mesto Kashmiru). No nakonec se podarilo.
Cesta byla uzasna. Jelo se pres dost vysoke hory, vysku nevim, ale vyhledy to byly pekne. Dostali jsme se trochu do problemu s cestou, kousek ji upadl, ale nas ridic to zvladl bez problemu.
Uplne na vrcholu byl tunel, asi 2,5 km dlouhy. No dedkovsky tunel + drobna nehoda = nulova sance na preziti, fuj!
Po prejezdu pres vrchol se otevrela uzasna planina mezi horama, kde lezi Valley of Kashmir. Cele se to naleza ve vysce cca 1700 m. Vsude kolem hory, v zadu krasne zasnezene Himalaje. Bohuzel autobusak jel dost rychle na to aby se dalo fotit.
Prijezd do Srinagaru nekdy navecer byl v pohode, za to nebylo moc v pohode hledani ubytovani. Ve Srinagaru se bydli na houseboatech na jezeru. Je to paradni, ale bohuzel jsme tu v dobe, kdy je v horkych castech Indie (skoro cela) male prazdniny a bohati indove si sem jedou schladit svoje vyzrany pupky. Takze ceny klidne 1000 Rs. za noc a osobu.
No nakonec, uz za tmy, jsme sehnali ubytovani v takovem malem houseboatecku. Vecer to bylo hrozne misto, ale rano, za svetla to bylo v pohode.
Predstavte si takovou ne moc udrzovanou starou chatu na vode. Vsechno vrze, mistnosti nic moc, trochu zapach, ale jinak pohoda.
Strava je primo v muslimske rodine (90% muslimu je v Kashmiru), zajimave.
Pulku dneska (sobota) jsme travili na "chate" dohadovanim se s majitelem, co vsechno nam za nekrestanske (muslimske) penize poskytne. No je to tu opravdu o hodne drazsi, ...
A kdyz zkoncil majitel prisel prodejce sperku (slavnych kasmirskych), a peklo jelo na novo.
Odpoledne jsem uz stihli pouze zjistit ze cesta do Lehu (Ladhak) — Himalaje je stale pod snehem a tedy neprujezdna. Sice nas vsichni presvedcuji o tom, ze to bude tak za 5 dni v pohode, ale ver dedkum ... :-)
Navic dalsi nase planovana trasa je take zavrena (taky kvuli snehu), takze asi menime plany a asi se vratime zpet pres hory do Jammu, a pokusime se Himalaje objet z druhe strany pres Dharamsalu, Simlu a Manali.
Tam bychom chteli zustat v podstate do konce meho pobytu, ostatne tam to bude urcite take zajimave.
Ale jeste se uvidi, tady clovek nikdy moc nemuze planovat :-)
30. května 2005
Kasmir
Kasmir bylo misto, ktere jsem chtel vzdy navstivit. Hodne jsem o tom slysel, neco i videl. Navic politicka situace je prece jenom lepsi jak pred lety. Bohuzel realita me trochu prekvapila. Dnes jsem nad tim cely den premyslel a mozna je to proto, ze je to tady tak trochu jak u nas.
Cely vcerejsek tu celkem huste prselo. Krasny vyhled z nasi chatky (mistni tomu rikaji houseboat) byl zahalen mlhou. Nebyl videt zadny kopec. A ten dest nic moc. Takze jsme se v podstate cely den jen poflakovali a cetli. A taky nadavali na majitele, ktery se nas snazi jen a jen odrbat. Coz se sice deje uplne vsude, ale tady je to fakt extrem.
Odpoledne ze pujdeme do kina. Ptali jsme se majitele, potryznili riksaka a kdyz jsme prijeli na misto, kino bylo mimo provoz. Takze pojedeme ke druhemu. A co myslite? Taky mimo provoz. Takze jsme se pouze prosli po meste, neco vyfotili. I tak to bylo dobre.
Dnes se uz pocasi urovnalo a dokonce se objevilo slunicko. Ale zima je porad. Nevim sice kolik stupnu, ale dlouhy rukav a mikina nutna, jak jsem slysel (resp. cetl) tak u vas je to ted asi prece jenom lepsi.
Vyrazili jsme na projizdku po jezere na sikare (takovy lodni taxik). Projizdka to byla pekna. Cca 6 hodin s malou zastavkou v male vesnicce s nadhernou mesitou. Predstavte si to asi tak, ze se projizdite na lodce po prehrade, vsude misto chat houseboaty a poblbly nemci (mistnaci z Bombaye a Delhi) delaji pitominy a utraceji tezce nasetrene rupie.
Velka sranda je, ze tu jsou lode, kde si zamilovane pary muzou navlect mistnacke hadry (neco mezi maharajou a ciganama), do ruky dostanou svazek umelych kytek a pak je dedek foti :-)
Pripadne jak dedci jezdi na vodnich lyzich, resp. prknu za clunem. Vsichni obleceni jak prijdou, takze dedci v tesilkach a kosili, baby v sari :-)))) Dan to ma na videu, peklo!
V podstate i priroda je velmi podobna. Vsichni tady jsou hotovy z kytek, ruze, pinie, sedmikrasky, ... Proste jako doma. Jen na jezere je spousta lotosovych kvetu, ktere na prehrade asi nenajdete.
A pak ti dedci. Tady utok na nase penezenky je opravdu masivni. Nevim jak to, ale je tu celkem malo turistu. Za celou dobu jsme videli tak asi 4 turisty mimo Indii. Ale milion z Indie. Ale pro dedky jsme asi zajimavejsi jak mistnaci.
Sedite si takhle v houseboatu, popijite kasmirsky caj (normalni caj se skorici, bez mleka za to dost sladky). Prijede lod a vyleze dedek ktery neco prodava. Pasmina, kasmirske saly, stribro, drahe kameni, ruzne budhisticke souvenyry, proste nic co by jste si chteli po x-te koupit.
Pak jedete po jezere a prijede lod, kde probiha dtto. To je proste peklo. Navic kdyz vite, ze vas stejne dedek u ktereho spite odrbal.
Priroda to trochu vyrovnava, ale fakt dost podobne nam, takze zas tak super to neni.
Behem vyletu jsme diky Danovemu chtici navstivili mistni prodejnu kobercu. No kdyz k nam prisli na houseboat s navstivenkou tak rikali factory, ale nakonec tam meli jeden ukazkovy stav a ukazkovou mistnost. A protoze uz jsem neco podobneho absolvoval v Maduraii, nechal jsem Dana at si to uzije. Uzil, uz ho lamali aby si koupil koberec 4x4 metry za nejakych 2500$ !
No nakonec jsme nekoupili vubec nic, ale Dan si to musi jeste promyslet :-))
No stejne nas ale dostali, protoze vecer prisel jeste dalsi dedek s prstynkama, ...
V kazdem pripade jsem dosel k dalsimu poznatku, ze indicke devce asi nebude uplne to prave. Ale nevzdavame to. Alespon budeme mit nejake pekne fotky, tedy snad. Bohuzel jsme vsak Aishwarii Rai nepotkali. Dan mi ted rikal, ze snad dnes by mel prijet zajezd divci skoly z Bombaye :-))))
Zitra tu budeme asi posledni den. O dalsi ceste porad zvazujeme. Dan by do Lehu rad jel (ostatne ja taky), ale to pocasi neni uplne idealni. A jak psal Siml (nas kamarad co je ted v Nepalu), pocasi je vsude nejake divne, uplne jinak jak ma byt jak podle pruvodce tak i podle mistnaku. Takze jeste uvidime.
Jinak velke pozdravy domu, kde mate mnohem vic teplo jak tady.
3. června 2005
Posledni den v Kashmiru
Posledni den v Kasmiru jsem travili prochazkou po okoli. Nejdriv ale do banky, protoze Kasmir je fakt dost drahy.
Poprve jsem do banky prosel ochrankou, ktera me prosacovala. Ale vojaci byli pratelsti, jen ty samopaly :-)
Nasledne jsme zasli na kopec nad mestem, kde uplne nahore je hinduisticky temple Sri Shankracharya Temple. A protoze to je na kopci, jde o hinduistickou zalezitost a vse se nachazi v muslimskem Kashmiru, opet se jednalo o radne prohlidky. Zakazana byla kamera, ale na nas si dedci neprijdou. Nevi, ze digitalni fotak umoznuje i natacet video :-)
Z kopce byl perfektni vyhled na mesto a siroke okoli. Vsude sama voda, spousta lodi, okolo hory. Proste parada. Skoda jen, ze nebylo tak pekne, a Himalaje byly v mracich.
Sestup z kopce jsme oproti ceste nahoru riksou (malem mu zhorela spojka, protoze dedci neumi jezdit a co 5 sekund prerazoval, ...) dali pesky po uboci. Proste pohodka.
Vecer jsme jeste doresili nejaky nakup, a pohadali si s majitelem houseboatu a nakonec doplatili pobyt.
V kazdem pripade, nikdy nechodte do Noor Palace Houseboat. Majitel je totalni idiot (hodne slusne receno), nakonec se s nama ani neprisel rozlousit blbec jeden.
Na den deti (tedy 1.6), jsme hned rano razili busem zpet do Jammu (na jih) s tim, ze se pokusime dojet do Dharamsaly. Cesta do Lehu uz sice byla otevrena, ale dal do Manali uz ne.
Dharamsala
Dnes (3.6) jsme uz druhy den v Dharamsale, miste kde sidli exilova vlada Tibetu vcetne jeho visosti Dalajlamy.
Cesta ze Srinagaru byla uzasna. Jak uz jsem psal, jede se pres krasne hory, cesta trvala cca 11 hodin. Klasika dedkovsky model, podle nejakeho klice se zastavuje na caj (2x) a na jidlo (1x). Posledni zastavka byla ale 1/2 hodiny pred konecnou stanici :-)
Hned u autobusu v Jammu nas odchytli pasaci co prodavaji listky na soukrome busy. A protoze bohuzel ten den uz nejel zadny statni bus (vzdy jsou az 3x levnejsi) museli jsem na podivnou a drahou nabidku pristoupit.
Klasika autobus prijel 1/2 hodiny po terminovanem odjezdu, uplne nekam jinam. Po dalsi 1/2 hodine chaosu jsme se rozjeli.
Nasledovala zastavka na jidlo (indove ji klidne az v deset jedenact vecer).
Vylezli jsme z busu a cuceli na vybornou scenerii. Ne ze by byla necim novym, ale predtsvate si vsude tmu, sileny smrad, nekolik desitek spore osvetlenych garazovych hospod, mezi tim autobusy, psi, motorky, dedci co neji ale zerou. Dan po shlednuti prohlasil "Podivam se na dedka co placa rukama placky a udela se mi blbe, podivam se na dedky co zerou rukama to sileny zradlo, udela se mi zas blbe, podivam se na tu omacku co zerou a chce se mi bl.t, podivam se na tebe na Evropana a je mi trochu lip :-))"
Dal nasledovala namatkova kontrola na hranicich, chcete-li neco v Indii pasovat, totalne no problem, kontroly snad delaji jen aby je delali (viz zamysleni). Za dalsi hodinu se zastavovalo kvuli propichnutemu kolu. Opet klasika. Za dalsi hodinu jsme nabrai nejaky lidi co byli v autobuse pred nama, ktery se porouchal,... az nekdy ve tri v noci nas vyhodili v nejake visce, ktera je podle prodejcu jizdenek cca 4 km od Dharamslay. No bylo to neco pres 10 km :-) Proste dedkov.
Hned prikvacil mistnak, ze nas odveze taxikem do mesta, ale tak dlouho jsme smlouvali o cenu az prijel autobus (nekdy v ctyri) a za 10tinovou cenu nas krasne odvezl az na misto urceni. Opet dedkov, "kdo chce vic, nema nic".
Protoze bylo jeste tma, zustali jsme sedet uprostred namesti ve mestecku McLeodganj, coz je v podstate vyssi cast Dharamsaly, kde prave sidli tibetska vlada, je tu levne ubytovani apod. A az k ranu jsme nasli hotel. Po lodi luxus, pekna postel, balkonek s vyhledem na Himalaje, tepla sprcha, ...
Jeste pro upresneni, nejnizsi cast Dharamsaly je ve vysce cca 1200m, McLeodganj v cca 1700m. Celkem solidni prevyseni. A at jdete kam chcete, vsude je to dokopce nebo z kopce.
Zamysleni:
Po nekolika zkusenostech Dan vytvoril heslo, ktere pro Indii plati na 100% : "Kdyz je neco dobry, tak se to zarucene zku..i a kdyz je to uz zku..ny tak se to zku..i jeste vic". A mozna myslenka ktera presne vystihuje proc Indie je takova jaka je: "Tahle zeme je v takovym stavu proto, ze vsehcno se tu uplne vsichni snazi odrbat tak aby nemuseli nic delat.". Takze oni si sice uklidi, ale pouze pred sebou a neporadek nahrnou na stranu. Kdyz neco treba staveji, tak to udelaji tak aby to stalo co nejmin namahy, ...
O jidle
Jeste jsem nepsal co jidlo. No zacina to byt klasika, opet jsme si museli koupit chilly. Uz me to prijde trochu zvrhle, ze i v Indii si musi clovek kupovat palivku. Proste moc jidel tu nepali.
Treba v Kasmiru nepalila jidla vubec. Navic kashmirani strasne soli. Jidlo se pak neda ale vubec jist. Takze i kdyby bylo dobre, clovek to pres tu slanost nepozna.
Nastesti pro me (bohuzel ne pro Dana), v Kashmiru je strasne dobre pecivo. Treba Kashmiry bread — neco jako mala chapati — je vyborny, listove testo na slano, na sladko. A ty sladkosti, sice extremne sladke, ale fakt dobre.
Dal byl dobry, ba mrimo vyborny, kashmirsky caj, ktery se vari bez mleka zato s kardamomem, skorici a listky caje.
Tady v Dharamsale je problem s palivosti jeste vetsi, velky vyskyt zapadnich turistu znamena, ze i po nekolikerem upozorneny ze to chceme palive jsme si museli vyzadat praskove chilly a narvat ho tam :-)
Asi nejlepsi jidlo bylo na ceste busem mezi Kashmirem a Jammu. Pikatni to co jsme ocekavali, spousta zeleniny apod.
Stravujeme se vetsinou co nejlevneji, tzn. nechodime do drahych restauraci, takze zatim nic co znate z indickych restauraci, snad krome dalu (cocka), jsme nejedli. Vindaloo bych si fakt dal, ale proste neni.
Snazime se jist tak 1x denne teple jidlo, jinak spis ovoce, pripadne zeleninu. Ovoce i zelenina je vynikajici a v tom vedru (V Dharamsale uz je opet vedro) se to i jinak neda.
Zkusili jsme zajit do Tahjske restaurace, ale opet klasika, dedkov, takze moc jidel, ktere Dan zna z Thajska a ja z Laoske rest. nemeli. A vubec to nepalilo :-(
Jeste jsem zapomnel na dobrutky, ktere jsem ochutnal ve Srinagaru, obrovska Paratha, placka v prumeru dobrych 50 cm, silene mastna, ktera se ji se sladkou kasi (extremne sladkou), ale kdyz se ty dve chute spoji, vynikajici. A pak smazene lotosove koreny. Taky dobrota. Vytrhnou celou rostlinu lotosu, koreny, ktere jsou ve vode nasekaji a osmazi v testicku. Chutna to jako pikatnejsi osmazeny patyzon.
Tak uvidime, ted razime na obed, doufam, ze na nejakou pekelnou indickou palivku :-))
6. června 2005
Posledni okamziky v Dharamsale
Prave nas vyhodili z hotelu, resp. jsme museli vyklidit pokoj. Je po dvanacte a ted travime 4 hodky jak se da, takze castecne i Internetem.
Vecer odjizdime nocim busem do Manali. Takze dalsi zpravy az od tam.
V Dharamsale jsme si celkem uzivali. Hned prvni den po poradnem spanku jsme byli prozkoumat mistni mestecko McLeodganj. Spousta hotylku, obchodu, stanku, spousta tibetanu, par dedku a mraky turistu. Od travelleru, pres pomateny Izraelce na Enfieldech (motorka) az po postarsi hledace poznani, jogy, budhismu.
Blizko naseho mestecka je vesnice Bhagsu, da se dojit peknou prochazkou pesky (jak jinak v horach porad do kopce), kde je hinduisticky temple Bhagsunath Temple. Klasika hinduismus, spina, smrad, humus :-) do templu se musi clovek vyzout, ale spis by si mel nasadit gumaky :-)
Ale o to zajimavjsi bylo hned pod templem mistnacky koupaliste. Bazen tak 10x4 metry, ale pekne cista voda a jak poznamenal Dan (ktery tam vlezl) voda je hrozne studena. Ale byl to pekny pohled jak se mistni tibetani (oproti indum svalovci a hezouni) a dedci na vylete koupou.
Kousek za bazenem a templem je opet peknou prochazkou udoli, v kterem je krasny vodopad. Parada.
Dalsi den (patek) jsme relaxovali, nejdriv na hotelu, pak internet, jidlo a odpoledne jsme byli v kine. No kine spis takove promitaci mistnosti. V celem meste jsou dve "kina", kazdou hodinu-dve davaji jiny film, vse je ale smerovane na turisty.
Maji to ale pekne zarizene, pohovky, sedacky, velka projekcni obrazovka s DVD, 5.1 zvuk a mraky nelegalnich DVD. Treba vcera davali Star Wars III. (co ted u nas sli do kina) apod.
Dan vybral film s Johny Deepem s nazvem Find Neverland. No zprvu divne, ale nakonec celkem pekny film. Slabsi povahy si muzou i zabrecet, jak ostatne i nejaka slabsi Israelka udelala :-)
Jo poslal jsem nejaky pohledy, tak uvidime kdy prijdou :-)
V sobotu (4.6) byla povinna zastavka v templu hned vedle residence DalaiLamy. Parada, popsat se to ani neda, musite pockat na fotky. Hned vedle templu je residence, oproti Kashmiru, kde vsechno hlidaly mraky pistolniku, zde stal pouze jeden dedek.
Nasledne jsme si dali malou turu k jezeru Dal Lake, no spis tunce. Ale okolni priroda je nadherna, takze to stalo za to. Jezero je uz ve vysce 1850m. Pak dal do vesnice Naddi. A zpet pres Tibetskou skolu, kde bylo nejake veseli. Pri blizsim zkoumani jsme zjistili ze jde o nejaky fotbalovy sampionat. Parada. Videt tibetany hrat na silenem prasnem krsti prachmizerny fotbal, ale hlasite povzbuzovany spoustou divaku. Mladi, stari, mnisi, mamky s deckama, babicky. Vsichni v ruce ruzenec a uz se hralo. cekali jsme nejake obcerstveni jak na vesnickem fotbale, nejaky ten parek a pivo. Bylo jen trochu jine, tibetske jidlo. Ale i to byl zazitek.
Jak jsem psal posledne o jidle, stesk po palivem jidle je ted jeste vetsi. Jedine schudne reseni je tibetske jidlo zvene momo, v podstate to jsou male kynute knedliky plnene ostrou zeleninovou nadivkou. K tomu pekelne ostrou maskou. Konecne jidlo po kterem jsem skytal :-)
Vcera (5.6). jsem si dali trochu naroznejsi vyslap, nejdrive do vesnice Dharamkot, malebna vesnicka, ktera byla asi nove prestavena na maly Jerusalem. Samy israelec. nektere napisy dokoce byly v tech jejich hadech.
Za vesnici jsme se dali prudce do kopce po takove male pesince. Az jsme vysli dost vysoko nad vesnici. Chteli jsme pokracovat dal, ale pekelne vedro, nedostatek vody a dost prudky kopec nas zastavil. Ale bylo to dobre. cesta dolu byla o to narocnejsi, ostatne i pro to, ze jsme zadnou cestru dolu nenasli a museli se prodirat houstim.
Vecer jsme se sli podivat na koncert tibetske rockove skupiny, ale klasika, hodinu po planovanem zacatku po kapele nebylo ani pamatky. Takze jsme zaslechli par vykopavek (tak 70.-80. leta ala Bee Gees nebo jak se to pise apod.) :-))))
Dnes uz v podstate zadny program, polezeni na hotelu, jidlo ve meste (zkusil jsem mistni pecivo, celkem dobry kolac a takovy pernicek, pekne s cerstvym mlekem. Pak jsem sli zabalit veci, a ted jak jsem psal cekame na nocni bus.
Tak a to je dnes pratele vse.
Napiste co se deje doma, nemame v podstate zadne zpravy a inet je tak pomaly, ze se spis clovek rozcili nez aby si neco precetl.
Ti co byli na Alobalistovi, poslete co a jak. Co Renata?
9. června 2005
Manali
Tak prave se nachazime ve meste Manali. Uzasne misto, solidni zmena oproti zatim navstivenych mist. Jedna se o mesto v horach (2000mnm), kam jezdili anglicani a ted jezdi bohati indove a cizinci.
Mesto je defakto rozdeleno na New Manali, kde jsou prevazne bohati indove s Delhi se svyma rodinkama, kde cena ubytovani v normalnim hotelu je kolem 1000-1500 Rs. a pak Old Manali, kam jezdi prevazne turisti, kde noc stoji 100-200 Rs. Tak a ted hadejte kde jsme my :-)
Old Manali je jak takove male Goa bez more. Proste pohoda a vyhlidneni z Indie.
Jak to tak nejak uz je pravidlem, cesta do Manali byla opet plna prekvapeni. Ve spravny cas jsme dosli na autobusove nadrazi a v klidu cekali s ostatnima na prijezd autobusu. Kdyz uz mel autobus hodinu zpozdeni (a to mel vyjizdet z nasi stanice), bylo nam receno, ze je cca 2km pred nama nejaky problem na silnici a ze je ucpana. A ze mame pockat. Tak jsme cekali. Po dalsi pulhodine nam bylo receno ze mame jit autobudu naproti. Tak jsme se pokusili dostat do taxiku, kterym jsme jeli naproti problemu. Jenze v okamziku kdy jsme dorazili na ono misto (nic moc se nedelo, jen delali novou silnici a nedalo se projet), potkali jsme nas autobus razici si cestu zpet prave na autobusove nadrazi. Tak si rikame v klidu chytneme ho v Dharamsale.
Mezi tim, ale nasemu taxiku ruplo kolo. Ridic si toho nevsimal a dal si razil cestu serpentynama dost vysokou rychlosti.
V Dharamsale na bus. nadrzai nam reskli ze bude nejlepsi kdyz pojedeme nejakym basem dal a tam ze ten nas bus do Manali potkame. A taky ze jo. Po 1/2 hodine cesty jsme byli vyhozeni ze mame jit na jiny autobus, ktery uz na nas cekal. Byl pro nas primo ridic toho spravneho busu. A dokonce jsme meli rezervovana mista (vsak jsme si taky koupili mistenku :-)). Timto bych chtel podekovat HRTC (Himachal Pradesh Road Transport Corporation) za zvladnuti naseho prevozu.
Jinak bus byl ten nejhorsi, co zastavuje uplne vsude, staci mavnout. Cestou se jelo kolem hor a vsude sama zatacka. A protoze se nedalo pri takove jizde vubec usnout, pocital jsem zatacky. Za 10 minut jich bylo 60 :-)
Jinak klasika, zastavka na veceri, zastavka na caj, zastavkla na pomodleni se ke Ganeshovi, dalsi zastavka na caj. Cesta byla uzasna, jeli jsme opet tunelem a videli jak se dalsi tunely stavi. Zajimave.
Do Manali jsme dorazili nekdy kolem 4 ranni. Protoze nebylo mozne ziskat jine ubytovani, spali jsme v takove spelunce, majitel priserny dedek, ale hned rano jsme prosli guest house a nasli ten spravny.
Po jidle (konecne palive!) a sprse zaslouzeny spanek. A vecer maly nakup. Jak uz jsem spal, Old Manali je jak Goa, jen shopy tu jsou namackane jeden na druhy, takze kdyz neco chcete nemusite projit 3 vesnice :-)
Na oslavu prijezdu jsme zakoupili Old Monk Rum a prijemne posedeli.
Vcera (8.6) jsme byli v New Manali, na prochazce v parku — park pro dedky s prolizackama, bazenkem kde se da pujcit slapadlo ve tvaru labute a reka kde dedci lezli po lane :-)
Nasledne vylet do nedaleke vesnicky Vashisht, ktera je znama tim, ze tam jsou horke prameny. Dedci se tam chodi umyvat. Ale udajne je to dost spinave, takze jsme pouze nahledli. Za to jsme se vydali pres vesnicku, kde se opravdu zastavil cas. U kazdeho baraku ustajene kravy, vsude kravince, seniky, baby co tahaji travu pro kravy na zadech, tak trochu jak na exkurzi na nejake hodne zaostale socialisticke JZD. Za to za vesnici, 2-3 km byl nadherny vodopad. Popisovat to moc nejde, proste parada.
Zpet na hotel jsme se vydali pesky, aby jsme se prosli jste vic. A to co jsme se krasne nadychali u vodpadu, krasne cisty hosky vzduch, jsme pak znegovali prochazkou v zacpe. Vyborny. Indove si mysli, ze cim kdyz je zacpa a zacnou troubit tak tim troubeni odsunou auto v predu. A zatim nepochopili ze to nefunguje. A prehluizeni chodcu jako nejnizsi vyvojovy stupen na silnici (i krava je vic) je fakt sileny. Krz to houkani, prist do Indie jedu velkym kamionem a s poradnym klaksonem, min 2x10000W :-)
A dnes (9.6) si Dan pujcil motorku a ukecal me abych na tento dabelsky stroj sedl s nim. Jeli jsme paradnima malyma vesnickama smerem k Parvati Valley. Krasna cesta, vsude hory a v udoli reka, malebne vesnicky, kde se mlatilo obili a to tak ze ho dali pres cestu a tim ze pres ne prejela auta pripadne dalsi dopravni prostredky, obili se pekne vymlatilo. Dali jsme si tak 80 km. Pak obedoveceri a Dan se dal prijizdi na motorce nez ji vrati a ja tu tukam :-)
Ad jidlo, jak jsem byl uz nestastny, ze jidlo je i v Indii spatne, Manali vse vynahradilo. Vyborne dobroty prevazne indicke, po nekolikerem upozorneni opravdu (pekelne) palive. A same dobrutky. Jen dnesni jidlo je trochu zmena, dali jsme si sushi (!) a Dan znamy to japanolog amater prohlasil 80% ze 100!
Dalsi plan je tak alespon 2 dny zustat v Manali. Dal porad zvazujeme vyrazit nahoru do Lehu. Cesta je uz udajne sjizdna, ale pokud pojedeme bude to celkem honicka stihnout muj odlet zpet do Matrixu :-( Takze jeste uvidime. Zitra se snad potkame se Simlem. Navic 16. se ma v Dharamsale konat velka tranceparty takze zvazujeme i navrat tam.
Tak a to je dnes asi vse.
13. června 2005
Stale v Manali
Ahoj vsichni. Prave tu trochu prsi takze idealni cas na napsani dalsich zprav z naseho putovani.
V patku (10.6) kdy jsem psal naposledy jsme krome maleho shopingu nedelali v podstate nic. Tedy krome noblesni vecere, kdy jsme si dali kebab a mutton spiz (kozeenky). K tomu pivko (opet me chytla birellioza, zakezna to choroba :-)) Vecer jsme pak posedeli s dedkama, kteri bydleli vedle v pokoji. Sedeli jsme, popijeli mistni whisky a debatovali. Zajimave posezeni, zajimave nazory. Akorat nas to utvrdilo v celkovem nazoru na Indii, hinduismus a kastovni system. Jediny problem byl, ze jsme sedeli do 3 do rana a popijeli koralku.
Druhy den byl trochu v lehcim tempu (hodne koralky :-)). Prosli jsme se v Old Manali, miste kde spime, navstivili zajimavy hinduisticky temple, podivali se na krasne scenerie hor z male vyhlidky.
Odpoledne dorazil Siml, ktery zrovna prijel z Delhi. Vecer uz jen posezeni a debatovani. :-)
V nedeli (12.6) jsme jeli spolu s dedkama na celodenni vylet do asi 80km vzdaleneho mesta Manikaran. Vsechno bylo v pohode, jen jsme sedeli hned pred indickou rodinou, kde na 5ti sedadlech bylo asi osm lidi. A uplne stejne jak rodina Homolkovic. Taky porad neco resili, jeceli na decka, decka rvali a delali bord.. Vyborny. Bambusovou hulku a mlatit a mlatit :-)
Vylet byl vcetne zastavky v hindu templu Shri Mahadevi Tirtha v meste Kullu. Dal se pokracovalo pres Shawl factory, no spis to byl barak, kde bylo par stavu, na kterych se asi dost dlouho netkalo a nad tim byla ukazkova mistnost se svetrama, salama, cepicema a podobnejma blbostma.
Konecna stanice bylo mestecko Manikaran, ktere je celkem solidne ukryto v horach. Cesta je tam priserna. A autobus byl moc velky, takze porad jsme se necemu vyhybali. Katastrofa. Jsme to tak pocitali, ze bus nejel 5 minut bez zastaveni. Mestecko bylo ale zajimave. Je tam celkem velky siksky temple Sikh Gurudwara, neco podobneho jak v Amritsaru Golden Temple, ale podstatne vetsi chaos a spina. Dali jsme si v obrovske vyvarovne zadarmo jidlo a sli se podivat do hlavniho templu. Jak na potvoru hned jak jsme prijeli zaclo strasne foukat a prset. Jeste stesti, ze tam ten temple byl. Zajimave je, ze se vse vari v podstate pouze ve vrouci vode, ktera tam vyvera (jako horsky pramen). Ani vodu na umyvani nadobi nemusi ohrivat :-) Da se tam i koupat, ale pres ten chaos a relativne nedostatek casu jsme to pasovali.
Zpatky cesta byla jeste prisernejsi. nejakych 80 km jsme jeli 5 hodin. Hruza. Vesela byla posledni zastavka, kde byla pro zmenu farma s angurskejma kralikama. Rikali jsme jim, ze maji stesti, ze u nas je jime. Oni je ale "jen" zariznou na kozisek a pak z toho pletou blbosti jako svetry a saly :-)
Dnes opet zlehka pouze prochazka k Hadimba Devi Templu, pred templem byla neco jako pout. Kolotoce, sukrova vata, jezdeni na jacich, strileli jsme ze vzduchovky na balonky apod. :-) Samo ze spousta shopu s uplnejma nesmyslama pro indy.
Byl tam ale zajimavy stanek, kde pasak vykrikoval, ze nas za 2 minuty nauci kouzlit. Prodaval ruzne propriety na kouzleni. No zabava to byla velka :-)
Po obede jeste navsteva kina, no spis promitaci mistnosti, neco podobneho jak jsem psal v Dharamsale. Akorat ze ta mistnost byla vetsi a ze davali nejaky stary honkongsky film tak ze 70. let, prelozeni do hindi kde se kazdych 5 minut menila scena z erotiky na kung-fu. Eroticky film jsme fakt v Indii necekal. No dedci na to samozdrejme hledeli jak na zjeveni. No ale po 3 vymene bojovne sceny v erotiku jsme to vzdali. Moc narocny film :-)
Dnes by tu mela byt trance party ale asi z toho nic nebude. Je hnusne pocasi (celkem solidne prsi) a nikdo poradne nic nevi. Asi pojedeme zpatky do Dharamsaly na velkou party, ktera bude 16./17. cervna. A pak asi uz rovnou do Delhi, na letiste a domu :-(
16. června 2005
Zpet v Dharamsale
Tak jsme opet dorazili zpet do Dharamsali. Prijeli jsme dnes v noci. Dnes vecer nas ceka, snad dobra, goa party.
Jeste v rychlosti co se delo, od posledne kdy tak pekne v Manali prselo jsme byli opet za kulinarskym dobrodruzstvim a to v korejske restauraci. Vyborny, opet zazitek. Jen Siml mel trochu problemy s palivosti (tak 5 papricek z 5ti).
Utery (14.) jsme si dali dalsi vylet za vodopady, kterych je kolem Manali (a nejen tam) spousta. Vyborny vyhled, vyborna prochazka, jen to strme stoupani nebylo uplne v pohode s nasim zhuntovanym telem :-)
Vcerejsek (streda 15.) byl takovy klidny den, kdy jsme se chystali na odjezd do Dharamsali. Sice byl trochu problem sehnat listky na bus, protoze vsichni izraelci odjizdeli taky timto smerem, ale nakonec se podarilo. Pak jen rozdeleni veci, co mam odvezt Danovi domu (jeho male a lehke nakupy :-)) — krz to jsme musel koupit dalsi tasku, jinak bez sance :-)
A odpoledne odjezd.
Cesta byla snad jedinou uplne bez problemu. Autobus jel na cas, nikde moc nezastavoval a krasne nas dovezl kam jsme chteli. A o to paradnejsi byla cesta, ze jsme sedeli v kabine u ridice. Paradni vyhled na cestu, na ridice na konduktora. Fakt uplne jiny zazitek z cestovani busem po Indii. Jen otluceni a nevyspali jsme byli uplne stejne jako kdyby jsme meli normalni sedadla. Nakonec jsme chytli i dobreho taxikare a dokonce na nas cekal hotelier a mel pro nas pokoj (mesto je plne, takze sehnat pokoj je dost problem).
No, pravdepodobne je toto ma posledni zprava z Internetu. Dnes vecer party, zitra odpocinek a odjezd do Delhi, kde se mam potkat se Simonou navrativsi se z Afghanistanu. Pak uz jen little shopping a cello na letiste.
Takze kdyby nic tak az se vratim do Matrixu (pondeli 21.6 odpoledne).
26. června 2005
Party v Dharamsale
Sice uz jsem doma, ale denicek by nebyl uplny, pokud bych vynechal popis party, na ktere jsem se s Danem a Simlem rozloucil.
Party, jak uz jsem nekolikrat psal, byla asi jedina siroko daleko. S poradanim je cim dal tim vetsi problem. Takhle party byla asi organizovana dobre, protoze se konala :-)
Sice ze startu jsme meli trochu smysene pocity, party se konala v hotelovem rezortu cca 10 minut autem od mesta Dharamsala (tedy ne McLeodganj, kde jsme spali). Pred relativne velkym hotelem (4 patra) byl vypusteny bazen, vedle bazenu mostek, a pod bazenem placek s chillout zonou.
Dorazili jsme asi kolem devate, kdy navstevnost nebyla nejvetsi, ale postupne se bazen (main floor) chillout i okolni prostory zacli plnit. Navstevnost nakonec byla slusna, v podstate bylo vsude plno, jen mostek byl po celou dobu volny — tedy idealni misto pro nas. 99,9% byli mladi izraelci (jak rika Dan "svati" — to aby nam nerozumneli, prece jenom izraelci v anglictine zneji hodne podobne).
Prvni set nebyl moc povedeny, dost proflaklych goa veci, ale tak nejak podivne smichanych. Kdyz uz byla nastavena latka na solidni uroven, dalsi track vse totalne znicil.
Kolem druhe nastoupila ocekavana hvezda vecera S.U.N. Project, dva borci kdy jeden hral na kytaru a druhy na takove male bubny, vse pres pocitace + samplery a sequencery. Vysledek nad ocekavani vyborny, zabava byla v plnem proudu. Po asi 2 hodinach nastoupil DJ Consequencer, jeden z S.U.N. Project. Opet vyborne, idealni setik na ranni zabavu.
Party byla v plnem proudu az do rozbresku, ktery byl jedinecny. Slunce vychazelo za Himalajema a osvetlovalo rovinu kolem Dharamsaly. Az nas prekvapilo, jak je okoli rovne. Vyborne.
Kolem osme ranni jsem se rozloucil s klukama a vyrazil na hotel. Party mela pokracovat az vecera, ale nakonec policie utla vse kolem poledne.
Vyborna party, presto ze byla v rezortu, takze ne uplne volne venku. Jen jedine a to dost velke (hlavne v kritickych chvilich) minus, na celou party (odhaduju tak 1000-1200 lidi) pouze jeden jediny zachod. Takze si asi dokazete predstavit tu frontu nedockavcu :-)
Delhi a cesta domu
Po vydatnem spanku po party jsem razil smer Delhi. Cesta nad ocekavani bez problemu, sice 12 hodin, ale krasne kolem pul osme rano jsem byl v Delhi.
Za zajimavost snad stoji prujezd placenou dalnici — nechapu co se tam platilo. Mozna ty vymoly :-)
Dal jsem videl cvicny placek autoskoly — stejne jak cvicny placek u Kralovopolske, snad jen trochu vetsi.
Zabava byla take policie, co merila na "dalnici" nechapu teda co merili, protoze na indickych cestach se stejne vic jak 60 jet neda.
A zajimave zjisteni, zvraceci manii v autobusu nemaji jen prezrane indky, ale i mlady tibetan, co sedel vedle me :-)
Po prijezdu budu jsem razil do hotelu Ajanta (kousek od Main bazaru), kde byla ubytovana Simona a jeji dva spolucestovatele z Afghanistanu. Dedci byli z naseho pocinani uplne tumpachovy. Dojde borec rano do hotelu, zavola bile divce na pokoji, nasomruje se k ni a ani nechce extrabed :-)
V Delhi bylo 50 stupnu, coz uz bohuzel neumoznuje skoro zadnou aktivitu. Nastesti jsme meli pokoj s klimatizaci. Takze nejake vylety moc realne nebyly. Sice jsem si dali vylet k India Gate (tentokrat jsem se i prosli kolem a odfotili) a nasledne na Qutb Minar, ale pouze pro Afghance, ja zustal venku.
Bylo takove vedro, ze Indum z toho sla hlava kolem a rozdavali zdarma nejakou obarvenou vodu. Do toho jsme nesli, ale asi to byla voda obohacena nejakym mineralnim aditivem.
Posledni den (nedele) pak prochazka po Main bazar a prilehlych ulickach — o to prijemnejsi, ze byla nedele a malo lidi. Poprve jsem si poradne vsimal i baraku na ulici. Supr. Mezi tim posledni schopping a cello na pokoj do klimatizace.
O pulnoci pak objednavka taxiku (350 Rs.) a odjezd na letiste.
Odbaveni probehlo v klidu, jen jsem musel tasku plnou nakoupenych kramu (hlavne Danovych :-)) nechat odbavit, protoze na handluggage byla moc tezka.
Pred odletem jsem stacil jeste shlednout v televizi mistni verzi CaruzoShow a cast Milionare. V Indii se ale tenhle porad jmenuje Crorepati, protoze nepocitaji na miliony ale na Crore coz je 10 milionu. Takze vyhravaji 2 crore = 20 mil. Rs.
Po 3,5 hodinach pristani v Dubai, utraceni poslednich penez, podarilo se na dirham (mistni mena) presne :-)
A po dalsich 6 hodinach pristani ve Vidni, kde uz cekal Zdenal a odjezd domu (prijezd do Brna — pondeli 20. cervna kolem 17:00).
Tak a to je konec.