Backwaters

Backwaters jsme dali ve ctvrtek 7.12. Jde o celodenni jizdu lodi po sladkovodnich kanalech lemovanych kokosovymi palmami, bananovniky, malymi vesnickami a rybarskymi sitemi. Uzasna projizdka.

Na Backwaters jsme vyrazeli kolem 9:30 z naseho (zatim) nejluxusnejsiho hotelu ve meste Kollam (tam kde den predem jsme dali ayurveda masaz).

Odjezd byl v 10:30, pro uplnost cena jizdenky (ci plavenky :-)) byla 300 Rs (150 Kc).

Backwaters jsou sladkovodni kanaly, mozna trochu podobne Holandsku (nevim, nebyl jsem tam). Misty se jede kanalem sirokym tak max na dve lode, nekdy po pomerne rozlehlem jezere.

Koupili jsme asi vyhodne, protoze na nasi lodi bylo velice malo lidi, v postate asi 3 pary z toho jeden mistnaku a nase vesela ceska particka. Ostatni lode byly plne bilych, fuj :-))

Lod jede pomerne pomalu, celou cestu do mesta Allapuzha vzdaleneho cca 70 km projede za 9 hodin, tedy i s prestavkou na obed.

Popisovat krasy prirody, okolni zivot v malebnych vesnickach, vsude sama palma, asi nema moc smysl. Je to naprosto uzasne. Snad jedna pomerne zajimava vec, misty se jede hned kousek od more, kdy sladkou vodu a more deli snad 50ti metrovy pas z pisku a kameni. A protoze se rozpada, dedci neustale musi pumpovat pisek a sutry a hraz mezi sladkou a slanou vodu opravovat.

Zhruba po 2,5 hodinach byla zastavka v rezortu na obed. Oproti minule navsteve (moje 2. Indie 2000/01) nebylo jidlo v cene, jedlo se v hotelu (misto primo pod palmama) a na papirovem (!) palmovem listu. Pekna odrbavka. A jidlo bylo bez chuti a pekne predrazene. Proste specialne pro bile prachace co nesnesou indicke. Obliceje turistu, kteri zjistili, ze musi jist rukama to jasne rikaly. No takze obed nic moc.

Sotva jsme se pekne namazali kremem na opalovani (oproti minule uz ani pivo neprodavaji) a uvelebili, abychom mohli po vzoru Katky drit na slunicku a ladit kuzi na dedkovskou, museli jsme menit lod. dedci staveli most pres reku a nase lod bohuzel nemohla projet. Takze vsechny bagle pekne prenest na druhou, mnohem mene komfortni lod a pokracovat dal za mostem.

Jeste k tomu mori, v posledni tretine jsme se dostali primo na more, kdy kanaly se vlevaly primo do more. Zajimave. Dal se opet jelo ve sladkovodnim kanale.

Zkouseli jsme fotit kycove fotky zapadajiciho slunce mezi palmami, odlesky slunka na hladine ryzovych poli ... fuj to byl ale kyc.

Konec cesty uz byl po tme, coz bylo taky dobre, na brehu bylo nekolik templu a kostelu, pekne osvetlenych lampiony, svickami atd.

Jeste zajimavost, behem cesty jsme na prani nekterych (Katky) prestali na dobrych 20 minut mluvit, Robert s Vitou i zpivat a basnit (!). V tiche ctvrthodince zahrali Robert s Vitou spoustu mimickych kousku a to nejen pro ostatni, ale take pro jeden prijemny indicky par. Mozna se oba minuli povolanim :-)

Po vystoupeni z lodi v mestecku Allappuzha jsme hned nastoupili na bus smerem do Ernakulamu. Cesta trvala 1,5 a stala 36 Rs na kazdeho. Takze pohoda a chvilicka.

Ze startegickych duvodu (blizko bus nadrazi) a krz to, ze jsem uz tam byl posledne, sli jsme spat do hotelu Luciya, hned u bus stand. Noc stala pomerne dost 345 Rs za double a 100 Rs za extra bed. Ale bylo to ok, zadni svabi, dole restaurace a hned vedle bar s pivem.

No restaurace, to teda bylo. Jidlo OK, ale obsluha s inteligenci Asanky (kdo zna ze Sri Lanky) pro neznale IQ blizici se demeci krizene s hluchotou, a debilitou :-) Snidane druhy den byla v podobnem duchu. Ale pri dostatku klidu, casu a maleho hladu nakonec kazdy dostal to co chtel, jen v jinem poradi. Priklad: nejdrive omeleta pak po 15ti minutach a dvou urgencich toustu a po dalsich 10ti minutach caj. :-))

Vecirek uz pak pokracoval pouze nakupem piva (Kingfisher - pozor v Kerale stoji pouze 44 Rs (22 Kc)) a kartama - takove male indicke Dansko (po neznale hospoda v Brne). A pozor poprve ve svem zivote jsem vyhral ve Weastu!